Den třetí 20.8. — Zájmový spolek Bludička

Den třetí 20.8.2024

My jsme vám to říkali! Jen jsme to nečekali tak rychle. Už dnes ráno byl v táboře až do budíčku naprostý klid. Tak jsme je vytahali ze spacáků a rovnou šup na rozcvičku. Na snídani byly opět čerstvé rohlíčky, tentokrát se sýrovou pomazánkou a jen se po nich zaprášilo.

Dopolední program vyplnila výuka vesmírných dovedností, které budou naši průzkumníci využívat v průběhu své záchranné mise. Orientaci na mapě k bezpečnému průletu vesmírem, zdravovědu k ošetření raněných, šifry ke komunikaci s obyvateli cizích planet, znalost rostlin k tvorbě léků, znalost stop zvířat k zajištění potravy a uzlování k bezpečnému ukotvení rakety. Na to jaké velké množství informací jsme se dětem snažili předat, musím říct, že se s tím poprali velmi dobře a troufám si říct, že si i něco zapamatovaly, což jsme se i přesvědčili odpoledne, ale to bych předbíhala. Považuji totiž za důležité ještě zmínit skvělý oběd, kdy nám kluci připravili zeleninový vývar a kuře na paprice, které se snědlo do posledního kousku.

V poledním klidu jsme děti okoupali, a to i přes protesty některých z nich. Prostě se nám do toho táborového života nějak už moc vžili 😉

Jak už jsem naťukla, odpoledne se děti vydaly na průlet červí dírou, tedy výpravu do okolních lesů, kde jsem si na jednotlivých stanovištích otestovali, co všechno se děti dnes naučily. A prospěly, i když to občas bylo opravdu obohacující i pro nás, třeba když nám jeden táborník na otázku: „Co nedělat při otevřené zlomenině?“ odpověděl: „Nedávat tu kost psovi“.

Jelikož se na výpravu odcházelo postupně po jednotlivých týmech, bylo potřeba zabavit zbylé děti v táboře a na to nám skvěle posloužila hra Lasery. Děti se měly vyhýbat laserům v podobě lan, se kterými vedoucí a instruktoři pohybovali v různých výškách a pořadí. Tato hra je opravdu nadchla a chtěly ji hrát stále dokola až do večera.

Od prarodičů naší Natky jsme dostali plnou tašku cuket, takže plán na večeři byl jasný: Cuketový bramborák. Vůbec nás nepřekvapilo, že se zvedla vlna protestů alias „Já cuketu ale nejím!“ Ale většina změnila názor po prvním kousnutí a nakonec nezbylo ani na některé vedoucí. Dneska jim vůbec nějak chutnalo, ale to je dobře, to jsme rádi! Jen tak dál 😊

Cukety nebyly jediné domácí produkty ze zahrádek a chtěli bychom tímto moc poděkovat všem, kteří nás obdarovali. Děkujeme!

Ani jsme se nenadáli a začalo se stmívat. Což nám však hrálo do noty, protože na večer byla v plánu první bojová hra – plížení do tábora. Děti měly za úkol se nepozorovaně dostat do středu tábora ke kontrolnímu bodu, snahu jim však mařili naši strážci, kteří příliš hlasité nebo nápadné jedince zastřelili baterkou. Hra se dětem líbila, že jsme si ani nevšimli, že přetahujeme přes večerku. No, co…tak si zítra posuneme budíček 😉 Hlavně , že jsou děti spokojené!

Dnešek byl také den jednoho velkého „návratu“. Náš dospělácký tým doplnil náš kamarád Mates, který je zkušený táborník z bývalé táborové skupiny a byl to právě on, který před dvaceti lety přivedl Tomíka do táborového světa. Po vzniku naší nové táborové skupiny souhlasil, že dle možností pomůže s organizací a přivedl s sebou i dva nové táborníky. V letošním roce bude především kytarová opora tábora a operativní výpomoc.

Ještě vás snad pobavím na závěr, my jsme se nasmáli hodně 😉 Pravidlem na našem táboře je, že si tady všichni tykáme a oslovujeme se jménem. Některým dětem to ale občas moc nejde přes pusu takže nás oslovují všelijak : teto, paní učitelko, trenére…ale dnes při chystání na večerní bojovku tomu jeden táborník nasadil korunu, když se mi pochlubil: „Podívej, INSPEKTORKA mi půjčila mikinu!“ Bylo mi jasné, že myslel naši INSTRUKTORKU, ale pobavilo mě to hodně. 😉