Den sedmý 24.8. — Zájmový spolek Bludička

Den sedmý 24.8.2024

Ne každý den může být posvícení, proto dnes ráno děti čekala rozcvička v podobě běhu. V rámci rozvoje jejich atletických schopností si někteří nedobrovolníci uběhli o pár koleček víc. Holt dali najevo, že mají energie na rozdávání a trochu nám začali zlobit.

Ale na snídani jsme na ně zase byli hodní. Děti si pochutnaly na loupáčku s tvaroháčkem, někteří zvládli i dva. Na ranním nástupu děti opět luštily tajné heslo ze zadaných indicií, tentokrát dostaly fotografii mléka na dětské podložce se silnicí, jméno Galileo Galilei a radu: Stejně se jmenuje i oblíbená čokoládová tyčinka. A překvapivě na to přišli velmi rychle, jednalo se o Mléčnou dráhu.

Dnes je den Velkého táborového ohně, tudíž se celý den točí jen kolem chystání na tuto velkou slávu. V prvé řadě je na oheň potřeba dostatek dřeva a chrastí, již tradičně se do sbírání zapojí každý člen našeho tábora. Proto jsme se dopoledne vydali do lesa, kde každý sbíral, co mu ruce stačily. A povedlo se, dřeva bylo dost, a dokonce i kulatiny na stavbu pagody se našly. Uff, z toho jsme měli trochu obavy, že nebude z čeho stavět. Letos se tvorby ujal Mates a musím říct, že s pomocí instruktorů a starších vedoucích v čele s Vladem, Burim a Adamem jim šla práce od ruky.

Taková malá vsuvka, pokud nám někteří z vás kontrolujete pravopis, prosíme o shovívavost, většinou tento denní report sepisujeme až po večerce a únava už je také znát. Co ale není chybou je oslovení Bury/Buri, jedná se o stejnou osobu, jen záleží na tom, jak se daný den probudí a cítí. Co dodat, každý z nás je holt trochu speciální a především jsme pro každou srandu.

Obědem se kluci dětem trefili do chuti a boloňské špagety jim mizely pod rukama, nebo že by přišel hlad po pracovním dopoledni?

Jelikož jsme dnes přistáli na Ohnivé planetě, počasí tomu odpovídalo, a proto jsme se rozhodli děti schladit vodními hrami. Nejvíce je bavilo, když se mohly pořádně zcákat při bránění lavorů před ostatními oddíly. Účel byl splněn a my jsme mohli pokročit k dalšímu programu.

U každého Slavnostního ohně nesmí chybět hrané scénky každého z oddílů, které si sami vymyslí na zadané téma. Letos předváděli jeden táborový den na jejich vlastní vymyšlené planetě. Děti byly velmi kreativní, ale o tom až později…

Jejich vymýšlení jsme přerušili pouze večerním nástupem, který byl ooopravdu dlouhý. Vyhodnotili jsme totiž včerejší střeleckou olympiádu a bylo potřeba ocenit velké množství šikovných táborníků. Celkem jsme rozdali 66 diplomů a 135 táborových dolárků. To byla fuška. Vlad se při takovém množství peněz již hroutil a přemýšlel o navýšení cen v našem Space Marketu. Ale děti mají své vysněné zboží zapamatované i s cenovkou a nenechají se oblbnout. Promiň Vlade 😉

Příprava večeře se nám dnes trochu zvrhla. Došlo totiž k souboji Luci a Tomíka. Každý z nich měl svůj způsob přípravy palačinek, kdy Lucinka využívala palačinkovač, palačinky byly tedy tenčí, francouzské, naopak Tomík smažil po staru na pánvičce a jeho byly tlustší, jaké každý zná. Děti pak dostaly na ochutnání od každého jednu a měly rozhodnout čí jsou lepší. Po palačinkách se jen zaprášilo, někteří měli hned jasno, kdo je pro ně vítěz, jiní se zas rozhodli pro diplomatickou cestu a hlasovali pro remízu. Asi si nás nechtěli rozhádat, ono vybrat si mezi kuchařem a hlavním programákem je těžké, ani jednoho nechcete naštvat.

Následně jsme se již přesunuli k připravenému ohni, kde nás Mates poučil o důležitosti tohoto okamžiku a pravidlech s tím souvisejících. Jako nově vzniklý spolek jsme se rozhodli přenechat zapálení Velkého ohně hlavnímu vedoucímu, tedy Tomíkovi. Ohnivákem, který se po celý večer o oheň staral, se stal Viky.

Večerem nás doprovázely kytary v čele s Matesem, Burim, Tomíkem a Anďou, ke kterým se občas přidal na ukulele Tom. To se nám ale hezky sešlo.

Aby dětem dodali odvahy a ukázali, že o nic nejde, připravili si i instruktoři vlastní scénku. Nebyla sice nic pro dříve narozené alias boomery, ale ty naše táborové puberťáky to vcelku pobavilo. I připravené scénky dětí byly takříkajíc zrcadlem dnešní doby, všude jen samý alkohol a kouření. Nevím kam na to ty děti chodí…Vy ano? 😉

Večer jsme ještě doplnili několika hrami, jako například pantomimou nebo oblíbeným červeným šátečkem.

Závěrem musím říct, že se nám náš první Velký táborový oheň vydařil a mohli jsme jít spokojeně spát.