Den první 2.8.2026

Je tu krásně, noc byla teplá, že se některým ani nechtělo jít spát, ale kdo by se divil, když se celá parta spolu vidíme jen párkrát do roka. Občas to může být na táboře s dětmi náročné, ale ten společně strávený čas s kamarády je pro nás dostatečná odměna. 

Většina z nás pracuje až na táboře, ale takový hlavní vedoucí se přípravám tábora věnuje dlouho před samotným konáním. Zařizuje základnu, vede účetnictví, zpracovává přihlášky, komunikuje s Vámi rodiči a v našem případě i zařizuje zásobování a vaření na táboře. No není toho málo na jednoho člověka a my jsme moc rádi, že se této funkce Tomík ujal. Hlavně díky němu můžeme tábory pořádat, takže mu patří velké dík. Je to fakt táborový srdcař, letos zažívá svůj 27. tábor 😉 

Dopoledne jsme se někteří vydali podívat na nejbližší malou pláž brněnské přehrady zkontrolovat na vlastní oči kvalitu vody. A vzali jsme si s sebou i odbornici, naše Natálka se totiž ve své bakalářské práci věnuje právě problematice sinic, takže ve sbírání a kontrole vzorků vody je už naprostý profesionál. A jaký je verdikt? Voda je koupatelná, sinic minimum, což nám potvrzují i oficiální zdroje. To je skvělé, konečně se dočkáme a využijeme přehradu ke koupání. 

Po obědě ještě tradiční kostýmová fotka. Mám velkou radost, že to berou naši vedoucí vážně a některé kostýmy opravdu stojí za to, snad budou mít úspěch i u dětí. 

Ani jsme se nenadáli a byl čas vyrazit k hradu na parkoviště, a opět už tam pár nedočkavců čekalo. Ale my tomu rozumíme, to je jasný boj o nejlepší stan a ten se nesmí podcenit. Víme, že je to částečně díky dětem, ale musíme vás milí rodičové moc pochválit, že jezdíte na čas a díky tomu jsme už kolem čtvrté měli převzaté všechny děti. Škoda jen, že nám to zdržuje to čekání na kufry, ale holt s přeplněným vozíkem se po té lesní cestě musí jezdit vyloženě šnečím tempem, nechceme přijít o další pneumatiku jako minulý rok. 

Žasnu jak se tu některé děti už cítí vyloženě jako doma, jen co se ubytovaly, už si běžely pro míč a hned k novým fotbalovým brankám. Ještě, že jsme si je pořídili. Vypadá to letos na velmi silný fotbalový mančaft. 

Pro rozřazování do oddílů jsme letos zvolili novinku, děti dostaly obálku s jedinou instrukcí – členem tvé posádky je – a jméno kamaráda. Jen jeden z oddílu dostal instrukci k jakému oddílovému vedoucímu je jeho tým přiřazen. Takže otevřít obálky a začala vřava, teda vlastně ne, oni se styděli, ale nakonec za drobné pomoci vedoucích se všechny týmy daly dohromady a mohly se jít seznamovat. 

Dnešní program nám ještě doplnila jedna velká sláva, hned tři táborníci nám slavili narozeniny, a to se nemůže nechat jen tak 😉 Klukům jsme popřáli, obdarovali je a dali jim hobla. To na nás děti zase koukaly, vůbec nevěděly, co to je, to už se ani hobla nedává? Ach jo, kam ten svět spěje. Na oslavu nám maminky oslavenců dovezly samé dobroty, linecké, perníčky, muffinky a speciální pirátské perníčky, no radost pohledět. Po některých dobrotách se zaprášilo ještě večer u seznamovacího večera s kytarami, zbytek nás čeká na zítra. 

Zatím to vypadá na velmi povedenou partu, ani žádný stýskánek se zatím neobjevil. Naopak jsou docela rozjetí a chovají se jakoby tu byli už minimálně týden a uspat je? Nemožné! Musíme je pořádně unavit, ale to už je zase úkol pro mě jako programovou vedoucí a já mám výzvy ráda. Takže se mají na co těšit 😉   

Moc děkujeme všem rodičům, kteří dovezli jakýkoliv příspěvek do kuchyně, 12ti chleby na večeři počínaje a brumíky, fruky, melouny zdaleka nekonče. Jste skvělí a vše se nám pro děti hodí, vše to spasou, nebojte se.

Jsou v přesile

Hobla

Seznamujeme se

V pozadí kontrola kvality  👍

Oslavenci

Jak se nacpávají

Vyhledávání