Den osmý 25.8. — Zájmový spolek Bludička

Den osmý 25.8.2024

Do tábora přišla únava. Dnes jsme museli budíček pískat dokonce 3x a pak ještě obejít stany, aby děti vůbec vylezly ze spacáku. To už je co říct. Ale jakmile se rozhýbali, měli zase energie plno, jenom vstávat se nechce, to bude příští týden ale těžký start školního roku 😉

Na ranním nástupu se opět luštily indicie pro získání dalšího artefaktu, tentokrát děti dostaly fotku psa, datum 3. listopadu 1957 a Sputnik 2. Předpokládám, že jste na to přišli stejně rychle jako děti, zatím jim to hodně pálí.

Protože jsme dnes přiletěli na vodní planetu, vedoucí se na nástup pěkně vymódili. Nafouknout balony, rukávky, kruhy, nasadit potápěčské brýle a ploutve a hurá mezi děti. Abychom to všechno nechystali jen tak, hned jsme veškeré náčiní použili pro následují aktivitu, a tou byla vodní překážková dráha aneb Plavčíkův binec. Děti měly nejprve prolézt tunelem, na konci při vylézání dostaly pěkně spršku z kelímku, pak přenesly obrovský kruh na stanovené místo, sedly si do bazénku a vylovily míček, proběhly slalom s obřím balonem, opět si sedly do bazénku, protáhly se kruhem, další kruhy přeskákaly, sklouzly se po vodní skluzavce, sestřelily vodní pistolí 3 kelímky a na závěr praskly vodní balonek. Byla to ohromná legrace a všichni si to moc užili, a to včetně vedoucích, kteří si takovou aktivitu nemohli nechat ujít. Především to splnilo nejdůležitější úkol – schladit děti v horkém počasí.

Mezitím, co se všichni skvěle bavili, naši kuchtíci se v kuchyni činili. Připravili tradiční nedělní oběd, kuřecí řízky se šťouchanými bramborami. A to není jen tak usmažit řízky pro téměř 50 lidí. Hoši děkujeme, jste skvělí.

Odpolední program byl nejvíce diskutovanou částí dne, a to hlavně kvůli předpovědi počasí. Sledujeme hned několik předpovědí z různých koutů Evropy, a zatím to vypadá, že naše táborová základna sídlí v Bermudském trojúhelníku a všechno špatné počasí se nám prozatím z velké většiny vyhýbá. Díky za to! Ale radary nás vždy straší a počítáme s nejhorším, připravujeme mokré varianty programu a ono je pak nakonec hezky…Buďme však rádi, že je to takto, obráceně se už improvizuje hůře.

Ale zpět k našim plánům. Chtěli jsme děti vyvézt na koupání v přehradě, zjistili jsme však, že už v pondělí voda dosahovala stupně 3, což znamená koupání jen na vlastní nebezpečí. Mimo to jsme se i na vlastní oči přesvědčili o její nevhodnosti, byla zelená jak brčál a chvílemi i dost smrděla. To nechceme, fuj.

Ale Vodní planeta je Vodní planta, tak jsme děti alespoň povozili na parníku. Vystoupili jsme na zastávce Sokolské koupaliště a vyrazili jsme směr nejbližší občerstvovací zařízení. Vybrali jsme restauraci u Princezny, u které bylo velké oplocené hřiště. Spojili jsme tedy příjemné s užitečným, děti v bezpečí a pod dohledem zabavené a zároveň měly první možnost utratit trochu ze svého kapesného. Cestou zpět si opět užili parník a tentokrát bylo místo i na horní palubě, nadšeně tedy mávali všem odvážným plavcům.

Kluci předpokládali, že se děti na výletě nadlábnou dobrot, tudíž připravili jen lehkou večeři v podobě chleba se šunkovou pomazánkou.

O počasí se zajímají i naši táborníci, a když jsme jim na večerním nástupu oznamovali, že možná bude pršet, ozval se jeden z nich: „A bude pršet rovně nebo zešikma?“ Asi se bál, že by mohlo napršet do stanu.

Jelikož na dětech únava nebyla znát, mohli jsme večer uskutečnit program dle plánu. Na přání dětí jsme uspořádali další piškotéku. Tentokrát se speciálním programem, děti mohly tancovat podle videí Just Dance. A překvapivě, když mohou někoho napodobovat, tak tancují všichni.