Den jedenáctý 28.8. — Zájmový spolek Bludička

Den jedenáctý 28.8.2024

Nastal den D, den celodenního výletu. Letos jsme se rozhodli děti vyvézt do Brna a navštívit Planetu Zábavy, když už nám to tak krásně pasuje do celotáborové hry 😉

Ráno jsme si mohli dovolit vstávat v běžném čase budíčku, jelikož první parník nám odjížděl až v 10 hodin. Na snídani jsme dětem připravili rohlík s máslem a šunkou, ale ty potvory skoro nic nesnědly, prý že se pořádně nají až na výletě. No vidíte, stačilo by každý den vyjet na výlet a kluci v kuchyni budou mít lehárko 😉

Nachystat batůžky a mohlo se vyrazit. Letos nemáme možnost vyvézt děti vlastním autobusem, ale o to dobrodružnější cesta to byla. A to především i díky celému rozkopanému Brnu a výlukami s tím souvisejícími. Takže pro začátek cesta parníkem do přístavištěm, následně popojet autobusem a na závěr ještě šalinou. Naštěstí vše jelo, jak mělo, a my se úspěšně dostali až k výstavišti.

Nejprve jsme si společně prošli vesmírnou výstavu Space Mission, kdy děti mohly jako zpestření sbírat razítka, za což je na konci čekala odměna v podobě lízátka. Někteří to jen proletěli a nejvíc je zajímaly virtuální reality na konci expozice. Následně jsme se přesunuli do Planety zábavy. Což bylo horní patro budovy plné průlezek, klouzaček, trampolín, stavebnic, virtuálních realit a hlavně restaurace 😉 V restauraci měli mooc dobrý burgery, to může potvrdit hned několik táborníků i vedoucích. Horší pak bylo když si děti nacpaly břicha, ale čekat až jim slehne se jim nechtělo a hurá na průlezky. Jeden táborník po takovém burgeru hned utíkal na gyroskop, nenechal si to vymluvit a samozřejmě, že pak přišel, že ho bolí bříško. Ale o chvilku později jsme ho zase viděli něco papat takže asi dobrý 😉

Výstava měla ještě třetí venkovní část s kolotoči, ale to jsme se z důvodu horka a velkého volného prostoru, rozhodli raději vynechat. I přesto musím říct, že si to děli moc užily. Nevím, co víc ještě dodat, asi nic, raději se podívejte na fotky 😉

Jak se čas nachýlil, museli jsme se opět posbírat a vyrazit na zpáteční cestu. Poslední parník nám totiž odjížděl už v 17 hodin. Tentokrát to bylo o něco výživnější, zastávka autobusu totiž nebyla tam, kde jsme předpokládali a byla výjimečně přesunuta jinam. Naštěstí jsme to zjistili včas.

Bláhově jsme si mysleli, že budou děti z výletu zničené, a zase nic. Jakmile jsme dorazili zpátky do tábora, vedoucí padli znaveni horkem a dlouhou cestou, a jen užasle sledovali, jak děti pobíhají po táboře naprosto čerství.

I přesto, že děti únavu nedávaly znát, raději jsme na večer zařadili klidnější program ve formě promítání kreslené pohádky WALL-I. Neprotestovaly a snad i byly rády. Dnešek byl opravdu náročný, na organizaci, na počasí, ale zvládli jsme to. Byl to náš takový zátěžový test.

Možná jen Vlad by možná nesouhlasil, ten celý den prohlašoval, že do Brna už NIKDY!

Velké díky patří firmě Čegan s.r.o. tento, dá se říct luxusní výlet a cestu jsme si mohli dovolit především díky jejich sponzorskému daru. Děkujeme!!!