Den jedenáctý 12.8. — Zájmový spolek Bludička

Den jedenáctý 12.8.2026

Dnes ráno jsme si pro děti připravili speciální ranní buzení. Objevili jsme tady na základně ve sklepě koloběžky a hned nás napadlo je využít. Ale ne pro děti, samozřejmě pro nás dospělé. Tak jsme já, Buri a Lucka vyjeli mezi stany a za zvuků hudby budili děti. Ti nejzvědavější vylezli hned a pobaveně sledovali, jak si na koloběžkách sjíždíme kopec a vykřikujeme: „Dobré ráno, je čas vstávat!“ Nakonec zvědavost přemohla všechny a mohla začít rozcvička, a jak jsme byli rozdovádění několikrát jsme jim do toho hodili tzv. dělovou kouli, což znamená, že všichni v táboře musí lehnout na zem a počkat než se prohlásí „bum“. No měli z nás po ránu opravdu radost.

Na snídani nám kluci připravili Budapešťskou pomazánku, no můj odhad byl, že to jíst nebudou, ale oni překvapili. To jsou teda děti, to co si říkáme, že jíst určitě budou, to zbyde a naopak.

První hrou dne byly zápasy slepých pirátů, kterou naši stálí táborníci již znají. Prostě do kruhu pošleme děti se zavázanýma očima a ty si mají poslepu najít „zbraň“ ve formě molitanové tyče a uhodit svého protivníka. To je vždycky tak baví.

Pak následovaly lasery, tentokrát bez zranění vedoucího – úspěch. Pak jsme je vyhnali do lesa na hru, kdy měli posbírat lístečky s větami, které po správném poskládání vytvoří příběh o pirátovi. Celkem bylo 33 lístečků, první je všechny nalezl 4. oddíl a ostatní ne a ne najít poslední lísteček. Dělali jsme rojnici a prohledali každý kousek lesa a nic. Voláme tedy Vladovi, který je tam chystal a hádejte co, on měl ty lístečky v kapse. I takové věci se stávají, samozřejmě jsme ho nenechali ztratit tvář a zázračně jsme je našli v lese.

Na oběd se dnes kluci vyšvihli s hrachovou polévkou s krutonky a následně rajskou máčkou s masovými koulemi a těstovinami. To byla dobrota.

V poledním klidu jsme se opět pustili do sprchování dívčího osazenstva tábora a mezitím připravovali táborovou krčmu s hazardními hrami. Mohli si zahrát kostky, karty, dobble, bingo a další nevinné hry. Hry o peníze, v našem případě, plastové žetonky, děti všeobecně moc baví, ale štěstí letos nechali doma.

Pro rozproudění dobré nálady jsme také zařadili hru zvanou Blbárna a překvapivě se ujala, že jsme hráli hned dvě kola. To se totiž všem dětem našeptají různé úkoly, které musí po celou dobu hry plnit, například rozvazovat všem tkaničky u bot. A největší zákeřností této hry je, že se jinému dítěti zase našeptá, že musí všem tkaničky zavazovat. Ano, dělají navzájem protichůdné činnosti a pěkně se u toho rozčilují. To byla mela, rozvazovaly a zavazovaly se stany, rozhazovaly a zase sbíraly papírové koule, nosily se židle z klubovny a zase zpátky, někteří museli objímat ostatní a jiní zase tomu zabraňovat. No prostě mazec. Asi nejvíc se mi líbila dvojice, kdy jeden všem tvrdil, že je pirát a druhý hned za ním s tím, že ten kdo tvrdí, že pirátem je, jím rozhodně není.

Pěkný šrumec byl dneska i u večeře, kluci nám totiž připravili baby guláš aneb krupicovou kaši a tábor se nám opět rozdělil na míchače a nemíchače. Dle nezávislého průzkumu prý přibližně 65% nemíchá a 35% míchá. Tentokrát se ale míchači utrhli ze řetězu a jali se útočit na nemíchače… Jak zákeřné. Překvapivě i přes výrazné oslabení míchačů, natropili veliké škody, jedna tábornice byla po zamíchání krupice dokonce dohnána k slzám!

V podvečer jsme okoupané holky poslali na pašeráckou stezku, na které si měli všímat věcí, které po cestě poztrácela děravá obchodní loď. Kluci už si trasu bohužel projít nestihli, upřednostnili jsme totiž jejich koupání a pak už se nám zatmělo slunce. Ano víme, že proběhlo zatmění, ale nebylo v našich silách sehnat takové množství ochranných brýlí, proto jsme tento úkaz z našeho programu vynechali. Raději jsme je tedy nahnali do klubovny na večerní zpívánky, potřebujeme, aby byli čerství a plní sil na zítřejší cestu za pokladem.

A to je pro dnešek opět všechno, Dobrou noc.