Den dvanáctý 29.8. — Zájmový spolek Bludička

Den dvanáctý 29.8.2024

Dnes jsme po včerejším náročném výletě posunuli budíček až na 8 hodin. A pro zpestření dětem holky opět připravily taneční rozcvičku. Takže dnes velmi pohodové ráno.

Po snídani jsme přistáli na planetě času, kde jsme potřebovali získat poslední artefakt, kterým byl čas. Planetě času vládli 3 strážci: minulost, přítomnost a budoucnost. Mysleli jsme, že si od nich jen artefakt vypůjčíme, ale když jsme přistáli, zjistili jsme, že jsou již po smrti. Bohužel po smrti posledního, Budoucnosti, skončila budoucnost i pro planetu. Ta se tedy začala rozpadat a nám nezbývalo moc času artefakt získat. Proto jsme se museli vydat ke hrobce 3 Strážců a artefakt získat.

Jako první bylo potřeba rozluštit šifru, která prozradila, kde se nachází mapa s buzolou, aby děti zjistily kam jít. Poté se vydaly na nelehkou cestu, která vedla po kamenité cestě, po schodech přes oboru a nakonec do strmého kopce ke třem křížům. A aby toho nebylo málo, jednalo se o mezioddílový závod, hold kdo dřív vyluští, najde a dorazí na určené místo, získá největší odměnu. Nepříjemným překvapením bylo, když děti dorazily k hrobům Strážců a zjistily, že artefakt už získala jiná vesmírná posádka a ukryla jej v našem táboře. Útěchou jim ale byly žetony do celotáborové hry, které aspoň na místě zůstaly.

Trasa to nebyla dlouhá, ale mapy.cz nám ukazovaly aspoň 50 minut chůze, tak jsme si říkali že s našimi dětmi aspoň hodinka a půl tam a pak zpátky, tak se nám rýsovaly tři hodiny klidu pro část vedoucích v táboře a ono nic. Děti byly tak zapálené do hry, že téměř letěly a trasu zvládly za rekordních 40 minut. Tak jsem jim aspoň nakázali, ať po cestě zpátky aspoň trochu zvolní.

V táboře na děti již čekal připravený oběd, vývar a krupicová kaše. Tento pokrm se samozřejmě neobešel bez tradiční hádky míchačů a nemíchačů. Někteří totiž raději opatrně ujídají od kraje, tak aby se jim kakao nedostalo příliš do kaše a druzí si naopak rádi vychutnají komplexní chuť zamíchaného granka v kaši. Zajímavé je, že tato řekněme prkotina dokáže rozhádat i největší kamarády. Vše je samozřejmě jen naoko a s umytím ešusů odchází i jejich rozepře.

V poledním klidu je prohnali naší táborovou myčkou a musím říct, že i v této oblasti se moc nezměnilo, někteří stále protestují: „A nemůžu jít do sprchy až zítra?“

Odpolední program jsme zahájili hledáním schovaného artefaktu, které trvalo asi 2 minuty, protože jeden táborník jej našel hned na první pohled. Asi budeme muset příště přitvrdit.

Následně jsme se chystali k přesunu na Párty planetu, sem je totiž povolen vstup jen mimozemšťanům a ufonům, takže si děti musely připravit kostýmy a k nim i představení, kdo jsou a odkud pochází. Někteří to měli jednodušší tím, že si kostýmy již dovezli, ale i přesto se nechali strhnout vlnou tvoření a ještě si je vylepšili.

Ti, kteří měli kostýmy vytvořené dříve se pustili opět do lovení vesmírných bobříků a následně si je mohli i vyzvednout v Intergalaktické bobří kanceláři. A musím říct, že již bylo odznáčků vydáno opravdu mnoho, někteří již mají splněny téměř všechny. Dokonce i ti z nejmladších.

Čas před večeří jsme ještě vyplnili oblíbenou kvízovou hrou Riskuj. Obzvlášť okruh otázek o vedoucích je pro děti vždy velmi atraktivní. Na večeři nám kluci připravili buřtguláš a jen se po něm zaprášilo. Jeden z malých táborníků jim dokonce vysmekl obrovskou pochvalu, když se mi svěřil, že guláš vůbec nejí a dnes ho jedl teprve podruhé v životě, ale tentokrát si šel dokonce i přidat. 😉

Po večeři už jen honem nalíčit a dochystat poslední úpravy kostýmů a jde se na módní přehlídku našich mimozemšťánků. Kostýmy byly opravdu rozmanité a musím říct, že všechny děti se svého úkolu zhostily skvěle. Dokonce i představování zvládly na jedničku, někdy jsme dozvěděli opravdu zajímavé detaily a informace o jejich planetách, odkud pochází.

Ani dospělí se nenechali zahambit a připravili si své vlastní originální převleky. Večerem nás provázel Vlad jako zástupce planety duchů a následně i Bury jako něco neskutečného.

Jakmile jsme si představili všechny masky, přišlo na řadu překvapení v podobě roje meteoritů, což byly vystřelovací světýlka. Děti dostaly malé praky a svítící vrtulky, se kterými si mohly za doprovodu hudby zařádit venku ve tmě. Chvílemi to vypadalo opravdu kouzelně, jako někde ve vesmíru a dětem se tato aktivita moc líbila. K tomu, aby si daly pauzu je přesvědčilo jen nachystané občerstvení v podobě sušenek, gumídků a popcornu uvnitř budovy. Nakonec to děti rozjely ještě na tanečním parketu a spokojeněji ještě nevypadaly.

Byla to dnes taková speciální rozlučková párty o den dříve, jelikož nám někteří táborníci odjíždí už zítra, tak aby o ni nepřišli.

A zítra je před námi poslední den, tak už honem na kutě, abychom si jej mohly náležitě užít.