Den druhý 3.8. — Zájmový spolek Bludička

Den druhý 3.8.2026

Spinkat se jim nechtělo, ale vstávat brzy, to joo. Zatím překypují energií a věkem nejblíže jim je Ráďa, tudíž jsme vyhodnotili, že by mohl mít podobný stav baterie. Zažil tedy křest ohněm a byl vyslán předcvičovat dětem na rozcvičku. Vypadalo to jako když vhodíte krvácejícího piráta do moře plného žraloků, ale nakonec všichni přežili. Sice si moc nezacvičili, ale rozcvičky jsou stejně oficiálně nepovinné.

Posilněni rohlíkem se sýrovou pomazánkou na snídani jsme svolali první pirátský nástup, kde jsme se seznámili s příběhem letošní celotáborové hry. Dnešní piráti ztratili čest. Zapomněli na staré tradice, zrazují se a úplně přestali uznávat posvátný „Pirátský kodex“ – zákon, podle kterého žili ti největší hrdinové moří. Bohyně moří Kalypsó se naštvala a prohlásila, že obyčejné zloděje a zrádce na svém oceánu nestrpí, vyzvedla obávané příšery z hlubin a seslala na nás sucho a další živelné pohromy. Situace na oceánu je kritická, ale my jsme našli 4 statečné kapitány, kteří se pokusí dokázat, že pirátské řemeslo ještě není zcela zatraceno a existují mezi námi ještě čestní a hrdí piráti. Tím by mohli Kalypso trochu ukonejšit a následně se ji pokusit zaklít do lidské podoby, jako to kdysi dokázali členové Pirátského sněmu. Ale to není jen tak, pro posvátný rituál zakletí je potřeba artefakty jednotlivých členů pirátského sněmu. Kapitáni se tedy se svými posádkami musí vydat po jejich stopách a získat je od nich.

Prvním legendárním pirátem, s kterým budeme mít tu čest je Kapitán Teague, strážce pirátského zákoníku. A právě tento zákoník se nám při převozu na tábor rozsypal po lese a první úkol našich pirátských učňů bylo ho vyhledat, naučit se zpaměti jednotlivé body a nadiktovat je svým kapitánům, aby si mohli vytvořit své vlastní kopie. A že to nebyly vůbec jednoduché formulace, je to přece jen pradávný spis, např. Kdož pod černou vlajkou pluje, nechť před žádnou výzvou neustupuje. Nechť s odvahou čelí všemu, co moře i osud přinesou, a věrně stojí po boku svých druhů. Ale překvapivě si to děti i pamatovaly, a když ne, zašly si to přečíst znovu. Za mě nejtěžší část byla závěrečná přísaha, kterou se museli naučit a následně přednést za celý tým. Ale i zde mě mile překvapili, vyskytly se zde dvě taktiky, přísaha je dlouhá na 11 řádků, což odpovídá počtu pirátů v oddíle a každý se naučil jeden řádek, pouze jeden oddíl překvapil a přednesl přísahu společně jednohlasně. Však posuďte sami, zda byste si to zvládli zapamatovat: „Já, svobodný pirát této posádky, přísahám při větru, moři a černé vlajce, že budu věrný svým druhům, budu dbát cti, odvahy a poctivosti. Budu chránit naši loď, pomáhat slabším, poslouchat svého kapitána a nikdy neopustím svou posádku v nesnázích. Dokud bude vítr napínat naše plachty a vlny nést naši loď, budu stát po boku svých druhů. Tak přísahám!“ Shodou okolností jsme zrovna ráno na kostýmový nástup vybavili Vojtu s Vašíkem maketami pistolí a v lese mi pak asistovali. Vašík pak prohlásil: „Kdo to poplete, toho zastřelím!“ No není to zlatíčko?

Vzhledem k tomu, že jsme pro tuto hru opustili tábor, u některých se objevily obavy, zda mají uklizený stan. Sofinka za mnou přišla a ptá se: „Kdy si budeme uklízet naše stany?“ Tak jí říkám: „To byste měli přece dělat stále, je dost možné, že zdravuška využila toho, že nejsme v táboře a stany prochází a boduje úklid.“ To ji dost vyděsilo: „Cože??? A má na to povolení?“ To nám je ale novinka, ale okamžitě reagujeme a vytváříme Natálce Certifikát o výhradním oprávnění k bodování táborových stanů a jsme krytí 😉

Před obědem jsme ještě dětem zadali výrobu jejich týmových pirátských identit, měly si vymyslet název posádek, název lodi, namalovat vlajky, vyrobit truhlu na poklad a vymyslet hymnu. No nebylo to málo práce, tak se to protáhlo až do odpoledne, ale vzhledem k extrémně teplému počasí se to hodilo, že jsme je mohli nahnat do klubovny, kde bylo podstatně lépe, především díky klimatizaci.

V rámci oběda jsme vyzkoušeli nový bezešusový systém, děti si při příchodu vyzvedly talíř s příborem a sedly si, polévka se nalévala přímo na stolech, abychom zamezili chůzi s talířem plným polévky. Pro špagety s boloňskou omáčkou si pak už přišly k okýnku. Špinavé nádobí pak zase odevzdali do kuchyně a mohli si jít po svém. Tak si říkám, že je už je fakt rozmazlujeme, o takovém servise by si na jiných táborem mohli nechat jen zdát. Děti jsou letos opět žravé a po omáčce na špagety se jen zaprášilo, takže na vedoucí už čekal jen kečup. No, co se dá dělat, děti mají přednost.

Když nám děti tvořily, tak jsme nezaháleli ani my a naistalovali jsme mlžný průchod a napustili malý bazének. Takže můžeme zcela s čistým svědomím prohlásit, že děti jsou pravidelně zavlažovány, mají dostatek slunečního svitu a rostou jako z vody 😉

A aby té vody nebylo málo, napustili jsme ještě vodní balonky a vrhli se s dětmi do bitevní vřavy. Škoda jen, že to napouštění trvá tak 5x déle než samotná bitva.

Slíbili jsme, že z těch vašich suchozemských krys uděláme piráty, tak jsme jim přichystali základní pirátské zkoušky, jako je chůze po prkně, rybolov, střílení z revolveru, uvázání pirátského šátku, hledání pokladu, orientace na mapě a nakonec jsme je ještě potetovali. Všichni uspěli, nyní jsme si všichni rovni - nefalšovaní piráti.

Množství potravy musí pro letošní rok kuchtíci trochu přepočítat, neboť nám dospělým opět nezbylo. Pažravé kobylky se vrhly i na výtečné Cukeťáky. Kde jsou ty časy, kdy při slově cukeťák prohlašovali: „Z cukety? To já nejím.“

Nabitý den jsme ještě završili taneční párty, kterou jsme si ještě zpříjemnili pirátskými perníčky, které dětem poslaly maminky našich oslavenců. Mňam, moc děkujeme, jménem všech dětí!

A teď už do hajan! Tak zase ahoj zítra!