Den devátý 10.8. — Zájmový spolek Bludička

Den devátý 10.8.2026

A je to tady, tábor se nám přehoupnul do druhého týdne, který je ještě ke všemu kratší, bohužel. Teď teprve začíná ta největší zábava a pohoda, když už se všichni známe, opadla prvotní stydlivost a dokonce i stýskání je ten tam. No, co se dá dělat. Tak především užít si naplno těch posledních 5 dní 😉

Ráno bylo. Jako už mnoho jiných, stejných táborových. Někomu se vstávat chtělo, někomu zas ne, ale žádné drama. Rozcvička taky byla a pak taky snídaně, tentokrát vajíčková pomazánka, moc dobrá.

Na začátku tábora si naše pirátské posádky kromě názvů a vlajek vymýšlely také svou vlastní hymnu, tedy především text. Hudbu si už vzal na starost programák Tom a pomocí umělé inteligence ji přivedl k životu. A musím říct, že je to něco neskutečného. Hned jsem si říkala, že to musíte taky slyšet. Tak, že prý to dáme s nějakým obrázkem na youtube, ať si to můžete pustit. No ale to není ono, když už video tak i s dětma. Kapitáni tak dostali za úkol natočit se svou posádkou videoklip k jejich hymně. Myslím, že v tu chvíli mě začali nenávidět. Já si teda představovala, že jim jen pustí tu písničku a natočí na jeden zátah děti jak tančí, ale to by nesměli být naši vedoucí. První měla videoklip Anďa s třetím oddílem, dá se říct, že profesionální, sestříhaný a promyšlený. Jakmile to viděli ostatní, hned přehodnotili své plány a pustili se také do natáčení a stříhání. Přece se nenechají zahanbit. A výsledek? Na ten se můžete těšit snad zítra, až se nám videa podaří někam nahrát. To jen abyste se mohli těšit 😉

Dokončováním videoklipů dnes posádky zabily téměř celé dopoledne, stihli jsme jen jednu námořní hru. Zahráli jsme si na objevitele jako byl Marco Polo, o kterém nám Vlad na nástupu udělal kratší přednášku, no jo dějepisář se nezapře. Posádky dostaly slepou mapu a měly do ní zaznačit ostrovy, které jsme vytvořili z lan v různých tvarech všude po táboře. Vyhodnocení jsme pak přenechali Natálce, která je v kartografii zběhlá, a říkala, že je všechno špatně, ale se zavřenýma očima jim to uznala. Ha, budoucí zeměpisářka, to je ale pár k pohledání, co? 😉

Na obídek pak kluci připravili bramborovou polévku, ano opět se škrábaly brambory, ale bylo jich méně tak jsme snížili hranici pro odměnu na 5 brambor. To zase bylo dobrovolníků. Druhé pak ladili na sladko, těstoviny s mákem. Moc děkujeme za čerstvý mák od rodičů!

Už minulý týden jsem si plánovala, který den by se tak mohl hodit na další vyplutí do zatopené rokle a pondělí se jevilo jako skvělé řešení. Svolala jsem si tedy děti a za velkého nadšení všech oznámila že za půl hodiny vycházíme směr parník. A v tu chvíli za mnou přibíhá Vlad, a že prý bude pršet a všechno se ruší. Ach jo. A jako názorná ukázka opravdu hned začalo pršet. Jak jen to ten Vlad dělá. Naštěstí to byla jen přeháňka, výlet se prostě zrušil, protože předpověď na následující hodiny příznivá nebyla.

Zklamané děti jsme nechali smutnou zprávu chvíli rozdýchat a přemýšleli, co s programem. Na další déšť to zatím nevypadalo, tak jsme se rozhodli splnit jejich přání, které slýcháme stále dokola a nahnali je do lesa zahrát opět hru Kradení vlajek. A jak to tak bývá hru chtěla hrát většina, ale našli se i jedinci, kteří už nechtěli. Muselo tedy přijít na řadu kouzlo programáka, chceš-li zahrát stejnou hru znovu, upgrejduj ji a přidej atraktivní prvek. Vyhlásila jsem tedy, že jim ve hře budou pomáhat instruktoři a najednou chtěli hrát všichni. K instruktorům se pak přidali i vedoucí a už se plánoval další, pátý, tým vedoucích. Co na to říct, máme v týmu jen samé hravé a soutěživé osobnosti, co nezkazí žádnou legraci.

Při běhání v lese nám pěkně vyhládlo, ale kluci v kuchyni se činili a připravili hromadu chlebů ve vajíčku. 2 hodiny to smažíte a ono je pak za 5 minut snězeno. Je to ale nevděčná práce v té kuchyni, ale my jsme za naše kluky moc rádi, a děkujeme, že se o nás tak dobře staráte.

Po včerejší stezce odvahy se naši piráti dožadovali celý den otevření bobří kanceláře, zasloužili si totiž bobříka odvahy. A taky plno dalších, jsou letos moc šikovní, nebo jsme jim dali až moc lehké úkoly. Kdo ví, ale jsme rádi, že u nás může každý táborník zazářit.

Objevil se nám tady takový nešvar, někteří táborníci si troufají konkurovat Vladovi a jeho vetešnictví. Prodávají své nepotřebné věci a dobroty od rodičů z domu za dolárky i tvrdou českou měnu. A to teda ne! Takové nekalé obchodní praktiky u nás na táboře nepovolujeme. Nepřijde nám to fér. Takže jsme ochody zrušili a navíc provinilci ztratili možnost získat bobříka ušlechtilosti. Jojo, občas jsme i přísní. 😉

Než nám padla tma nahnali jsme ještě děti do klubovny na promítání jednotlivých videoklipů. Oni byli sice aktéři, ale výsledek měli možnost vidět až teď. Myslím, že to bude hit ještě dlouho po táboře.

A na závěr dne jsme ještě nachystali noční bojovku Strážci ohňů. Vedoucí seděli u imaginárních ohňů v podobě světýlek ve sklenicích a povídali si o všem možném. Úkolem dětí bylo se k nim připlížit a potají naslouchat a vyzvědět, co nejvíce informací. Joo plazit se po zemi a šmírovat, to děti baví, škoda, že jsme nemohli hrát déle, ale zítra nás čeká celodenní výlet a děti se musí vyspinkat.

A zpráva dne? Kromě té malé přeháňky vůbec nepršelo. Rosnička dostane za uši! Dobrou noc!