Den desátý 26.8. — Zájmový spolek Bludička

Den desátý 26.8.2025

Včerejší stezka odvahy se nám opravdu hodně protáhla, proto jsme dnes děti nechali vyspinkat a vstávaly až 8:15. Ale pak jsme je pěkně rozproudili na taneční rozcvičce. Tancovat to joo, to by se jim chtělo, prý je to lepší než běhání.

Už je to jisté oficiálně jsme si je rozmazlili. Dnes dostali na snídani toustový chleba s šunkovým krémem a to jim moc nejelo. Vlad byl z toho dost nervózní, aby neměli hlad, tak se jim na nástupu ještě rozdal zbytek perníkové buchty ze včerejšího večera.

Dnes se naše družiny učily umění rozšiřování území. A začaly tím, že stavěly nová středověká města. Pro takovou stavbu si musely sehnat patřičné materiály, v řece sehnaly jíl, v lese dřevo a v lomu kameny. Dovézt materiály až do cíle ale nebylo vůbec jednoduché, protože se po lese pohybovali lapkové. Když se jim podařilo sehnat dostatek materiálu, mohly jej směnit za středověké budovy. Základem města byly obyčejné domy, dále radniční dům, kostel a hradby. Ale to není jen tak postavit takové středověké městečko, pro to aby se mohl postavit radniční dům, bylo potřeba mít dva obyčejné domy, pro stavbu kostela museli mít domy čtyři a stavba hradeb vyžadovala 6 domů, 1 radnici a 1 kostel. Pokaždé když se přistěhovali noví obyvatelé, muselo se městečko rozšířit. Družina, která nakonec měla nejvíce staveb, vyhrála.

Na oběd nám kluci připravili hrstkovou polévku, aby si děti mohly večer ve stanu trochu přitopit a my už jim nemuseli nosit další deky. Novinkou byly opravdové buchtičky s krémem, dříve jsme buchtičky tvořili z vánočky, ale letos nám náš dodavatel pečiva nabídl, že nám buchtičky může upéct, a taková nabídka se neodmítá. A dobře jsme udělali, dětem opět moc chutnalo až jeden táborník dokonce prohlásil: „Tady je to jídlo tak dobré, jako někde v hotelu“.

Dalším způsobem jak rozšířit své území je zachránit princeznu a získat půl království Když jsme se dětí zeptali, kdo všechno může unést princeznu, navrhovali draka, černokněžníka, rytíře, krále, ale ani z daleka neuhádli, že by měli princeznu zachránit ze spárů nafukovacího balonku. Princezny totiž unesli lapkové a uvěznili je v nafukovacích baloncích ve větvích stromů. Naše statečné družiny musely pomocí kopí princezny osvobodit. Děti zachraňování moc bavilo a předháněli se, kdo získal krásnější princeznu.

V průběhu odpoledne se otevřela táborová střelnice, aby si děti mohly získat bobříka míření a nakonec se z toho vyklubalo regulérní bobříkobraní. Už cítí, že se blíží konec, tak se jich snaží ulovit co nejvíce.

Večeři jsme dnes nechali v rukou dětí. My jsme pouze nachystali ingredience a oni si umíchali těsto a vyrobili pizzu. Jídelna se rázem proměnila v italskou restauraci a jako podkres jsme jim pustili výběr nejznámějších italských hitů. Tvorba je moc bavila akorát to pečení bylo zdlouhavé, holt to nemohou jíst nedopečené, to by je pak bolelo bříško a to nechceme.

Den jsme završili oblíbenou bojovou hrou „strážci ohně“, kdy ve tmě u hořící fakle sedí vedoucí a povídají si o různých tématech a mají kolem se rozházené všelijaké věci. Děti mají za úkol se k nim připlížit a pozorně poslouchat, o čem si povídají. Následně se všechny děti potkají v rámci svého oddílu a nadiktují, co slyšely. Tým, který má nejvíce informací vyhrává. Občas je to opravdu veselé porovnávat, co slyšely děti a o čem si povídali vedoucí.

Další den je za námi, už jen pár dní a je konec, ale ještě nás nepřestávejte sledovat. Závěr je vždycky to nejlepší.