Den čtvrtý 20.8. — Zájmový spolek Bludička

Den čtvrtý 20.8.2025

Letos jsou ty děti po ránu nějak hodné, jsou sice vzhůru ještě před budíčkem, ale asi se jim nechce z vyhřátých spacáků. To je fajn, ty klidná rána si užíváme 😊

Na snídani byl toustový chlebík a děti si dokonce mohly vybrat, co si na něj namažou, sýrová nebo arašídová pomazánka. Hádejte, co nám zbylo 😉

HBITOST byla dnešní zkoušená rytířská cnost a začalo se hned od rána. Jak lépe otestovat hbitost dětí než opičí dráhou? No přece opičí dráhou alá jízda na koni. Naše stáje obývají čtyři černí oři, které jsme jim pro tuto činnost zapůjčili. Jen tak jezdit na koni umí každý, zato naše děti zvládají dokonce i přeskakovat překážky, podlézat je a během toho i kopat do míče a to vše ze hřbetu koně. Na dráhu se nám však všechny děti nevešly, proto si ostatní měli možnost zahrát lasery, které se staly velmi oblíbenou kratochvílí. Já vím…velmi středověké 😉

Před obědem jsme ještě stihli vyzkoušet, zda se pážata dokáží jako rytíři i chovat. Zahráli si tzv. gamebook, kdy si měli vybírat z možností, jakým směrem se bude jejich příběh ubírat. Jako rytíř Jiří se vydali do nedalekého království, kde vládl smutek, protože drak jim chtěl sníst princeznu. Hlavním úkolem bylo princeznu zachránit, ale ne vždy se naše pážata rozhodli správně a rovnou dvě družiny se rozhodly raději si draka vzít za manžela a princeznu sníst jako svatební večeři. Asi jim to přišlo jednodušší, když jejich rytíř 2 hodiny bodal do draka bezúspěšně.

Za úspěšné zdolání draka kluci odměnili děti zeleninovým vývarem s nudlemi a výbornou sekanou s kaší. Dětem očividně chutnalo, protože na některé dospěláky kaše k sekané ani nezbyla. Ale tak sekaná je i s chlebem dobrá.

V poledním klidu se nám tábor rozděluje na několik skupinek, karbaníci a pisatelé dopisů v klubovně, neúnavní u pingpongových stolů a pyramid, unavení vedoucí na sedačkách před budovou a nakonec nejzajímavější skupinka kopáčů, kteří pomocí lžiček hloubí díry různě po táboře. Nebojte spíše než jako únik z vězení to vypadá jako hledání pokladů, s čímkoliv co v zemi objeví se okamžitě chlubí jakémukoliv vedoucímu s úsměvem a větou: „Hele na ten kámen“. Jsou úžasní, a nejvíc má radost naše zdravuška, které vykopali super díru po cestě k její chatce. Asi se jim více líbila jako pajda. Joo mimochodem oni vlastně o pajdu ani nepřišli, jen se berle předaly jako štafetový kolík. On se totiž náš Mates nechal překecat svými ratolestmi, aby si s nimi zahrál již zmiňované oblíbené lasery. Bohužel si při špatném doskoku zranil kotník a musel vyhledat lékařskou pomoc. Verdikt zněl jasně, berle a ortéza nejméně na 14 dní. Tak už nám tu pajdá a ujal se nové funkce táborového písaře. Někdo těch 70 diplomů pro dnešní vyhodnocování napsat musí 😉

Sledování předpovědi počasí je takový náš každoroční táborový sport, a protože se nám blíží trocha deště, rozhodli jsme se naplno využít horkého počasí a vyplýtvat trochu vody. Námět hry byl opět inspirovaný obranou hradů, kdy se v kruhu nachází jeden z oddílů a brání prázdný lavor vlastním tělem před nájezdy protivníků, kteří se snaží pomocí kelímků dostat do lavoru co nejvíce vody. Asi si umíte představit jak mokří ti uprostřed asi byli, ještě že se pozice postupně vystřídaly a osvěžili se úplně všichni. A to včetně oddílových vedoucích, kteří přece nemohou svou družinu nechat ve štychu.

Dnes jsme měli trochu rozdávací náladu a tak si děti vydělaly docela dost táborových penízků, ale samozřejmě nic není zadarmo. Pomalu však zjišťujeme, že děti jsou za dolárky schopni udělat všelicos. To byste se divili kolik dobrovolníků bylo dnes na škrábání brambor, vsadím se, že doma se do toho tak neženou. Dokonce i samovolně sbírají popraskané balonky z vodní bitvy, když cítí, že by z toho mohlo něco kápnout. Asi budeme muset trochu nadsadit ceny, ať nám obchůdek hned nevykoupí.

Před večeří si děti ještě mohly zasoutěžit v jejich nově oblíbené hře přeskakování podle barev. Schválně jak dlouho byste zvládli střídavě říkat modrá, červená, zelená? Já asi 30 minut a už mi z toho šla hlava kolem, a děti pořád ne a ne se splést. Ale potřebovali jsme získat trochu času pro dokončení večeře, na kterou se dnes děti vrhly jako hladoví vlci. Hodina smažení chlebů ve vajíčku a jim stačí 5 minut a je to pryč. No není to nefér?

Říká se, že třetí den bývá kritický, proto jsme se rozhodli dětem večer pustit tematický film. Volba padla na „Příběh rytíře“, moc pěkný film, který děti zaujal a mohu jej doporučit i vám, když máte teď ty volné večery bez dětí 😉 Nebojte jediná scéna ke konci filmu, určená spíše starším divákům byla vystřižena. V průběhu promítání ještě proběhla kompletní očista všech táborníků, takže jsme je dnes ukládali unavené a vyvoňané.